Review: DĚJINY NÁSILÍ odkrývány ve Švandově divadle

Po roce od premiéry Švandovo divadlo ve svém Studiu i nadále uvádí úspěšnou inscenaci Dějiny násilí z pera Édouarda Louise, kterou pro jeviště adaptoval režisér Tomáš Loužný. Stejně jako jsou ve školách vyučovány překroucené dějiny našeho světa můžeme v divadle zhlédnout překroucenou událost z prosince roku 2012. Jak je autorovo znásilnění v Paříži tlumočeno?

Hlavního hrdinu, chlapce Édouarda, hraje mladá hvězda činoherní scény Oskar Hes. Ten se kromě divadelních rolí ve Švandově divadle objevuje i před televizní kamerou. Édouarda cestou ze štědrovečerní večeře osloví Kabal jménem Reda, a přesvědčí ho, aby spolu strávili zbytek slavnostního dne. Jak už nám sám název napovídá, zbytek děje nejspíš nebude žádná pohádka.

Édouard se odhodlá sdělit své trauma všem povolaným, lékařům, policii, své sestře. K jeho hrůze má ale každý z nich na věc svůj vlastní pohled a Édouardova frustrace z toho, že je jeho výpověď překrucována a reinterpretována, je očividná. Sám Édouard je navíc sám nespolehlivým vypravěčem. Některé události zjemňuje možná proto, že má potřebu Redu bránit i poté, co mu tak ublížil. K nelibosti všech přítomných.

Reda, kterého hraje Jan Grundman, mu pronikl hluboko pod kůži. V tom má naprosto jasno Édouardova sestra, kterou hraje Natálie Řehořová. Ta v jedné větě sice zmiňuje, že jeho rodina Édouardovu orientaci přijmula, přesto ji označuje za problematickou. Zástupce státu pak sehrává duo Marie Štípková a David Punčochář. Posledním aktérem, který na jevišti produkuje hudební doprovod na mixážním pultu a hrou na elektrickou kytaru je talentovaný Ivo Sedláček. Ten bravurně dotváří atmosféru a díky přítomnosti na scéně umožňuje Édouardovi dotvářet atmosféru své výpovědi aktivně.

Tomáši Loužnému se podařilo vytvořit inscenaci o opravdu náročném tématu, která ale umí diváka nejen rozesmutnět, či dojmout, ale i pobavit a překvapit. Každý si v něm totiž může nalézt svůj symbol, ať už to jsou zvuky pračky, precizní čištění bytu po aktu znásilnění, či chodící nákupní tašky. Jednoduše je zde pro každého něco, a tak může být představení o znásilnění homosexuálního muže, které by bylo prvoplánově mnoha divákům vzdálené, každému daleko bližší. Oskar Hes, který neopouští během představení jeviště je naprosto přesvědčivý. Ostatní herci jeho traumatický zážitek úspěšně dotváří a zpráva o nespravedlnosti je tak úspěšně doručena.

Autory snímků z představení jsou M. Hančovský a R. Moučka.